Avoiding whinges from various and potentially conflicting stakeholders is a major challenge for sustainable development and for the identification of sustainability scenarios or policies for biodiversity and ecosystem services. It turns out that independently complying with whinge thresholds and constraints of these stakeholders is not sufficient because dynamic ecological-economic interactions and uncertainties occur. Thus more demanding no whinge standards are needed. In this paper, we first argue that these new boundaries can be endogenously exhibited with the mathematical concepts of viability (...) kernel and viable controls. Second, it is shown how these no whinge kernels have components, such as harvesting of resources, that should remain within safe corridor while some other components, in particular biodiversity, have only lower conservation limits. Thus, using radar charts, we show how this no whinge kernels can take the shape of a tree that we name viability tree. These trees of viability capture the idea that the unbounded renewal potential of biodiversity combined with a bounded use of the different ecosystem services are crucial ingredients for the sustainability of socio-ecosystems and the design of no whinge policies reconciling the different stakeholders involved. (shrink)

O termo sujeito na filosofia aristotélico-tomista era empregado no sentido de fundamento, substrato, referindo-se a qualquer substância. Com a Idade Moderna surge Descartes que desencadeará uma verdadeira revoluçáo na concepçáo filosófica de sujeito: o homem passa a ser o fundamento primeiro de toda a realidade, sujeito único, inaugurando-se a filosofia da subjetividade. O sujeito cartesiano primeiro é o ego do cogito ( penso ), em que o homem é concebido apenas como espírito, substância pensante . Entretanto, o caminhar meditativo de (...) Descartes aponta para novos desdobramentos de sua concepçáo de homem e conseqüentemente do sujeito, permitindo-nos falar de uma subjetividade corporal. Por outro lado, a realidade das paixões nos leva também a considerar a existência de um sujeito resultante da uniáo alma-corpo. (shrink)

Tento dokument vznikl po několikaletém studiu díla významného společenskovědního myslitele dvacátého století Friedricha Augusta von Hayeka (vychází též z četby jeho interpretů a některých "inspirátorů") a byl sepsán pro účely závěrečné práce ve vedlejší specializaci Filosofie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Autor se rozebíraným tématům již v několika svých dřívějších statích věnoval. Tentokrát však presentuje ucelenější pohled, jehož cílem je vyložit problematiku s akcentem na vzájemné souvislosti jevů a myšlenek. Pro přehlednost je text strukturován do kapitol. Po krátkém úvodu (...) se věnuje vymezení fundamentálních (Hayekem resolutně od sebe odlišovaných) pojmů, kterými jsou spontánní řád a organizace. Navazuje kapitola upozorňující na počátky konstruktivistického racionalismu, resp. na myšlení René Descarta, Hayekem označovaného za filosofa stojícího u zrodu neomezené víry v rozum. Další kapitola je věnována Davidu Humovi, jehož teze Hayek častokrát "nadšeně cituje" a který poskytuje "oporu" jeho anti-racionalistickému přístupu. Poté se text soustředí na spontánní řád trhu (zejména pak na otázku spravedlnosti a svobody) a presentuje Hayekův významný koncept ve společnosti rozptýlených znalostí. Nakonec autor krátce diskutuje dnešní uplatnění Hayekova rozsáhlého odkazu. Předkládaná práce se primárně zaměřuje na ideu, která jednoznačně prostupuje celým Hayekovým dílem a poskytuje mu zcela zásadní argument pro vysvětlování jevů ve společnosti, totiž na ideu omezenosti našeho poznání. Cílem příspěvku je upozornit na Hayekovo myšlení prostřednictvím vybraných témat, přičemž se v případě těchto soustředit na kritickou reflexi hranic rozumu s poukazem na její význam a důsledky. (shrink)

Cílem tohoto příspěvku je interpretovat kolaboraci za druhé světové války jako fenomén. První část textu se zaměřuje především na její filozofické aspekty (pojmy mez, interakce a vina), a to hlavně na bázi Jasperse, ve druhé jsou aplikovány na český kontext druhé světové války a tranziční spravedlnosti. Vytvoří se tak schéma kolaborace, resp. kolaborace bude zasazena mezi další životní strategie. Díky tomuto propojení může příspěvek poskytnout interdisciplinární pohled na problematiku, která rozhodně vzhledem k současnému vývoji ve světě i v Evropě není (...) neaktuální. (shrink)

Divergindo em pontos fundamentais do pensamento filosófico medieval, Descartes, na construção de sua filosofia do homem, terá em pensadores renascentistas sua principal fonte de inspiração, estabelecendo com estes pensadores uma continuidade de idéias, uma comunhão de pensamentos. Não obstante as divergências, mostraremos neste texto como Descartes irá buscar na Escolástica fórmulas e conceitos para melhor expor sua antropologia.

Příspěvek poukazuje na současnou pozici (roli) transdisciplinárního přístupu ve vědě, kdy upozorňuje na potřebu, důvody a význam inter- a transdisciplinární spolupráce napříč humanitními i přírodními vědami. Výklad se opírá o zásadní ideové fundamenty filosofie a metodologie vědy a zasazuje problematiku do širšího kontextu informatizace, respektive takzvané informační společnosti, která vytváří nové (virtuální) světy (jako produkty konstruktivního typu racionality). Dále je představen obecný postup při výzkumu nových fenoménů stavějících na transdisciplinární platformě. Popsaný vývoj v oblasti vědy s sebou nese také změnu (...) přístupu ke vzdělanosti (potřebu změny). Do popředí se v současné době (opět) dostává otázka multioborově vzdělaného člověka. (shrink)

Gaetano Roberto Buccola’s new book is a psychoanalytic study of evil and, specifically, a Jungian inquiry into a form of evil that affects contemporary human societies on a global scale: terrorism....

Julián Marías (1914-2005) è un pensatore ancora poco conosciuto al lettore italiano, spesso oscurato dall’ombra del suo celebre maestro, José Ortega y Gasset. Filosofo indipendente e coraggioso, offre una proposta più coerente rispetto a Ortega sul tema essenziale comune a entrambi: il poter “dare ragione” della vita evitando gli opposti scogli del razionalismo e del vitalismo. “Dare ragione” della vita significa comprenderla nella sua “condizione morale” che trova espressione nel desiderio di felicità, nell’esigenza di amore e di amicizia, nei differenti (...) vissuti di ciascuna età. Significa riconoscerne la dimensione elettiva: vivere è preferire, saper fornire ragioni per l’opzione di qualcosa rispetto a qualcos’altro. Per questo motivo, più che alla categoria del bene, l’attenzione è rivolta a quella del meglio, fondamentale per comprendere il senso pieno delle proprie scelte e dell’intera trama della propria biografia. (shrink)

ResumoVersa-se sobre o agenciamento de criadores de pensamento realizado por Deleuze como elemento fundamental de sua filosofia. Coloca-se em foco o processo de minoração da tragédia Ricardo III, de Shakespeare, realizado por Bene via a composição de uma nova peça. Intenta-se evidenciar o caminho percorrido por Bene à luz da perspectiva deleuziana. Para tanto, apresenta-se a importância de se agenciar pensamentos entre a filosofia e outras áreas do conhecimento; realiza-se uma breve análise do núcleo dramático da tragédia shakespeariana; e estuda-se (...) o Ricardo III de Bene e o ensaio de Deleuze, Um manifesto de menos. Como resultado, salienta-se que o processo de agenciamento se trata de um potente método de criação de conceitos.Palavras-chave: Impersonagens. Linhas de variação. Devir minoritário. AbstractIt deals with the agency of thought creators carried out by Deleuze as a fundamental element of his philosophy. The process of lessening Shakespeare's tragedy Ricardo III, carried out by Bene through the composition of a new play, is brought into focus. The aim is to highlight the path taken by Bene in the light of the Deleuzian perspective. To this end, the importance of agencing thoughts between philosophy and other fields of knowledge is presented; a brief analysis of the dramatic core of the Shakespearean tragedy is carried out; and we study Ricardo III, by Bene, and the essay by Deleuze, Um manifesto de menos. As a result, it is emphasized that the agency process is a powerful method of creating concepts.Keywords: Impersonagens. Variation lines. Becoming a minority. (shrink)